Proč v Montessori „nehrajeme na Ježíška“

Vánoce jsou pro většinu rodin jedním z nejkrásnějších období roku. Často jsou spojené s představou Ježíška či jiných nadpřirozených postav, které dětem přinášejí dárky.

Když se však na malé děti podíváme z pohledu jejich vývoje a skutečných potřeb, zjistíme, že „hra na Ježíška“ nemusí být pro jejich vnitřní svět to nejlepší. Ne proto, že bychom chtěli brát dětem kouzlo Vánoc, ale protože respektujeme, jak malé děti přemýšlejí: berou věci doslova, potřebují jasnost, předvídatelnost a svět, na který se mohou spolehnout.

My dospělí chápeme rozdíl mezi realitou a fantazií, ale děti do šesti let tento filtr ještě nemají, a vše, co jim řekneme, vnímají jako pravdu. Snažíme se chránit jejich pocit bezpečí a jistoty, které jsou pro jejich budoucnost naprosto zásadní a právě z tohoto důvodu se k Ježíškovi stavíme trochu jinak, než je v českém prostředí obvyklé.

Malé děti vnímají svět doslova

Děti do přibližně šesti let nemají zcela rozvinuté kritické myšlení. To, co jim řekneme, berou jako doslovnou a neoddiskutovatelnou pravdu. Nerozlišují mezi symbolickým a skutečným.

Když tedy slyší:

• „Ježíšek přiletí oknem.“

• „Ježíšek vidí, jestli jsi byl hodný.“

• „Ježíšek se v noci dostane do domu.“

představují si tento scénář jako opravdový. V Montessori chceme malým dětem poskytovat stabilní a předvídatelnou realitu, o kterou se mohou opřít. Proto pracujeme s pravdou.

Pocit bezpečí je důležitější než vánoční mystifikace

Domov má být pro dítě bezpečné místo, odkud objevuje svět. Některé děti jsou citlivější a představa, že někdo cizí vstupuje do domu, byť „hodný Ježíšek“, může narušit jejich pocit jistoty.

Děti se často ptají:

• Když může do domu přijít Ježíšek, může přijít i někdo jiný?

• Jak ví, kde bydlíme?

• Bude tu, když spím?

Všechny tyto otázky vznikají přirozeně. A my chceme být místem, kde se dítě cítí bezpečně, ne zmateně, nebo vystrašeně.

Pravda a důvěra jsou základním pilířem vztahu

Montessori klademe velký důraz na budování důvěry mezi dítětem a dospělým. Dítě potřebuje vědět, že to, co mu říkáme, je pravda. Že svět je konzistentní. Že nás může brát vážně.

Když později dítě zjistí, že Ježíšek dárky nenosí, může to být nepříjemný přechod. U některých dětí také zklamání nebo ztráta důvěry v rodiče. V Montessori volíme otevřenost a pravdivost hned od začátku.

Kouzelné Vánoce ano, mystifikace ne

Montessori není proti kouzelným pocitům Vánoc a tradicím. Montessori je proti záměrnému matení dítěte, které ještě není vývojově připravené rozlišit fantazii a realitu.

V Montessori se snažíme: držet realitu pro děti do 6 let, fantazii nechávat volně plynout po 6. roce (kdy dítě dokáže chápat „jakože“), neplést dětem pojem tradice a realita.

Ježíšek jako symbol Vánoc, laskavosti a štědrosti – ano.

Ježíšek jako fyzická bytost, která chodí v noci po domě – ne.

Jak tedy dětem nabídnout kouzelné Vánoce bez mystifikace?

Montessori rodičovství nabízí mnoho krásných způsobů, jak Vánocům dodat hloubku, klid a radost bez nutnosti vytvářet příběh o tajemném návštěvníkovi.

Zdůrazněme tradice, ne záhady

Můžeme dětem říct: „Na Vánoce si dáváme dárky, protože je to krásná tradice.“

To je pro děti srozumitelná jednoduchá pravda. Nebojme se mluvit pravdu a pokud se dítě ptá: „Kdo dává dárky?“ můžeme odpovědět: „Dáváme si je navzájem, protože se máme rádi.“

Pravda dítě uklidňuje a vztah s rodičem posiluje.

Zapojme děti do příprav

Děti milují být součástí všeho, co je skutečné:

• pečení cukroví

• zdobení domova

• výroba adventního věnce

• skládání betléma

• zdobení stromečku

• výroba dárků

• balení dárků

Dopis a vánoční přání

Děti mohou svůj dopis přání místo za okno vkládat do nějaké krásné vánoční nádoby, může to být sklenice, krabička nebo dekorovaná dóza, která se stane novým rodinným rituálem. Každý člen rodiny do ní může napsat nebo nakreslit svá přání. Tento jednoduchý zvyk může být nádherným zdrojem inspirace pro ostatní: umožní nám lépe porozumět tomu, co si kdo skutečně přeje, co mu udělá radost a jaké hodnoty jsou pro něj důležité. Vánoční nádoba přání tak přináší do rodiny nejen kouzlo, ale i otevřenost, propojení a hlubší sdílení.

Dárky se neobjevují „zázrakem“ tvoříme je společně

Obdarovávání může být společná radost. Zapojme dítě do procesu: dítě může nakreslit obrázek, vyrobit jednoduchý dárek, zabalit jej, ozdobit jmenovku. Učí se tím štědrosti, vděčnosti a péči o druhé. Dárky pod stromeček můžeme ukládat spolu s dítětem. Dítě bude lépe rozumět tomu, kde se dárky pod stromečkem berou.

Důležité je si uvědomit, že dítě nikdy přesně neví, co v dárkách pod stromečkem je a komu patří. Není tedy potřeba vytvářet nadpřirozený příběh, aby se zachoval pocit překvapení a radosti. Když děti vidí dárky pod stromečkem roste přirozená zvědavost: „Pro koho tenhle dárek je?“ „Co v něm je?“

Navíc dárky, které dítě vidí pod stromečkem stále dítě motivují k dalšímu tvoření dárečků. Často chtějí přidat další dárek pro někoho blízkého, něco vyrobit, nebo nakreslit a zabalit. Tím budujeme hodnoty štědrosti, péče a radosti z obdarovávání.

Výběr a zdobení stromečku jako adventní zážitek

Stromeček je silný symbol Vánoc a celého adventu. Pro děti má obrovskou hodnotu vidět celý proces: výběr stromku, seřezávání kmene, balení stromku do sítě, nakládání do auta, rozbalení doma, postavení a upevnění, společné zdobení při koledách.

Pro nás dospělé je výběr stromečku často těžký úkol „aby byl rovný, hustý, pěkný“, pro dítě je to fascinující realita. Nejen, že vidí, jak se věci dějí, a může být jejich součástí. Ale často stačí, když si dítě vybere ten „správný“ stromeček samo.

Následné společné zdobení stromečku je nádherný rodinný zážitek a dítě přitom získává pocit:„Já jsem pomáhal/a vytvořit Vánoce.“

Klidný rituál Štědrého dne

Po večeři si můžeme vytvořit jednoduchý, krásný a opakovatelný rituál: symbolicky zazvonit zvonečkem (může i dítě samo), pustit si koledy, rozsvítit stromek a společně rozdávat dárky.

Malé děti můžeme podpořit tím, že na balíčky dáme malé fotografie členů rodiny. Dítě tak hned pozná, komu dárek patří i když ještě neumí číst.

Vytvořme atmosféru, ne efekt

Vánoce nejsou o tom, co všechno připravíme za zády dítěte. Jsou o světýlkách, vůních, zpomalení, společném času, jednoduchých tradicích. Právě tato autenticita vytváří hřejivé kouzlo Vánoc.

Závěrem

Montessori Vánoce nejsou o tom, že bychom dětem brali kouzlo. Naopak přinášíme dětem autentickou radost, která je pevně spojená s realitou, bezpečím, láskou a rodinnými tradicemi.

Dítěti dáváme to nejdůležitější: pocit, že svět je dobrý, předvídatelný a pravdivý. A právě v takovém světě, kde máme uvnitř sebe klid může vzniknout to největší kouzlo.

Zachováváme respekt k tradicím druhých

Je důležité brát v potaz, že každá rodina má své vlastní tradice, zvyky a způsoby, jak Vánoce prožívá a my je plně respektujeme. Vytváříme prostředí, které je bezpečné, neutrální a srozumitelné pro všechny děti. Vždy máme děti, které hru na Ježíška doma mají, i děti, které ji doma nemají.

Držíme se neutrálního nastavení a mluvíme o Vánocích jako o období radosti, rodinných tradic, světýlek, společného času a obdarovávání. Pokud se děti o Ježíškovi baví mezi sebou, zachováváme respektující postoj a nevyvracíme jejich zkušenosti z domova, ale ani příběh aktivně nerozvíjíme. Náš přístup vychází z toho, co víme o vývoji dítěte v raném věku.

Děti přicházejí z různých rodin a je přirozené, že mají různé zkušenosti. Naším cílem není žádnou rodinnou tradici měnit nebo hodnotit, ale vytvořit takové prostředí, ve kterém se budou cítit dobře všechny děti, bez ohledu na to, jaké příběhy o Vánocích doma slyší.