„Montessori“ pedagogika v Česku: Proč to každý dělá jinak?

Montessori pedagogika zažívá v Česku obrovský rozmach. Označení „Montessori“ najdeme v mnoha školkách (i lesních), dětských skupinách, dětských klubech i v domácím vzdělávání. Přesto se za tímto pojmem skrývá velmi široká škála přístupů, a často i rozdílné porozumění samotné filozofie.

AMI Montessori a české Montessori nejsou totéž – rozdíl je zásadní.

Jako AMI diplomovaná učitelka, která je v kontaktu s Montessori prostředím napříč světem, se stále častěji setkávám s tím, že pojem „Montessori“ je v České republice používán velmi volně. Zařízení, která se tak u nás označují, často nemají se skutečným Montessori přístupem mnoho společného.

Cítím potřebu o tom mluvit otevřeně, ne proto, abych kritizovala, ale abych pojmenovala rozdíl, který má přímý dopad na děti.

Co je vlastně AMI Montessori?

AMI (Association Montessori Internationale) je organizace založená samotnou Marií Montessori. Vytváří standardy výcviku, prostředí a praxe, které se po celém světě drží jednotné filozofie. Není to dogma, ale jako živý systém, který ctí vývojové potřeby dítěte v každém detailu.

AMI výcvik není jen kurz. Je to proces hluboké osobní transformace, který mění způsob, jakým vnímáme dítě, sami sebe i svět kolem. Trvá roky, je náročný a vyžaduje ochotu přestat jednat podle zažitých vzorců a místo toho začít skutečně pozorovat.

Trenéři, kteří výcviky vedou, mají za sebou desítky let praxe, a jejich pohled není ovlivněný jen jednou kulturou nebo jedním školským systémem. Je to skutečná hloubka, která vzniká z kombinace vědeckého poznání, praxe a lidské moudrosti.

Jde o děti

Tento článek nepíšu proto, abych hodnotila ostatní pedagogy. Sama dobře vím, jak těžké je Montessori žít v každodenní realitě, v českém systému, pod tlakem hygieny, inspekce a legislativy. Ale zároveň vím, že děti potřebují prostředí, které opravdu odpovídá jejich vývojovým potřebám, ne kompromis mezi Montessori a školkovou rutinou.

Montessori je víc než metoda. Je to způsob života.

Skutečné Montessori nezačíná v pomůckách, ale v dospělém. V jeho pokoře, ochotě změnit se, a v důvěře v potenciál dítěte. Pokud si tuto vnitřní cestu dovolíme, pak dokážeme vytvořit prostředí, které dítě nejen rozvíjí, ale také transformuje i nás samotné.

Co je české Montessori?

V česku se Montessori často adaptuje na podmínky státního systému (RVP) nebo se kombinuje s dalšími přístupy. To má výhody (dostupnost, větší flexibilita), ale také úskalí. Dochází ke zjednodušení, často až ke zkreslení základních Montessori principů.

Kurzy pro pedagogy mají různou délku i kvalitu. A bohužel se stává, že Montessori předávají i ti, kdo sami neprošli AMI výcvikem nebo nemají osobní zkušenost s prací ve třídě vedené podle původních principů.

Setkávám se s lidmi, kteří absolvovali české Montessori kurzy, často s velkým nadšením, ale velmi malou oporou v praxi nebo ve filozofii. Mnozí:

• neznají základní pomůcky, nebo je používají zcela jinak, než bylo původním záměrem

• neumějí pozorovat dítě, a tak místo podpory jeho vývoje přinášejí jen strukturu a kontrolu

• neznají vývojová stádia dítěte a vytvářejí programy, které nesedí aktuálním potřebám věkové skupiny

• vytvářejí prostředí poslušnosti namísto prostředí svobody s limity, děti jsou vedeny k tichu, krotkosti a přizpůsobení, nikoli k sebeřízení 

• zaměřují se více na výsledek než na proces, sledují, co dítě udělá správně, místo toho, jak přemýšlí, soustředí se, nebo co právě potřebuje

• mají malou, nebo žádnou zkušenost s reálnou Montessori třídou, která funguje v souladu s původními principy a čerpají převážně z přednášek, online zdrojů nebo inspirace bez hlubšího ukotvení

  
  

Tohle není kritika učitelů, ale fakt, že mnoho z lidí začíná Montessori praktikovat dřív, než mu doopravdy porozumí. Chybí hlubší vzdělání, reflexe vlastní role dospělého, schopnost pozorovat. Pak kde jaké zařízení má v názvu Montessori, ale nenese v sobě to, co by mohlo dítěti skutečně pomoci růst.

Můžeme růst společně?

Tím, že přiznáme rozdíly, nikoho neodsuzujeme. Naopak otevíráme prostor pro růst, dialog a hlubší pochopení. Montessori je cesta a na ní jsme každý někde. Je důležité znát milníky, abychom neztratili směr. A právě v tom nám AMI nabízí oporu. Nabízí strukturu, kontinuitu, praxi ověřenou v různých kulturách a podmínkách.

Srovnání AMI výcviku a českých Montessori kurzů

Oblast	AMI diplomový kurz (např. 0–3, 3–6)	České kurzy (např. MŠMT akreditované, soukromé)
Celková délka	1200–1400 hodin.	100–500 hodin.
Teorie	300–500 hodin: vývojová psychologie, filozofie Montessori, neurověda, práce s rodinou, lékařské texty a všechny oblasti pomůcek.	Obvykle 50–200 hodin teoretických přednášek.
Pozorování dítěte	250+ hodin strukturovaného pozorování dětí, pozorování v certifikovaných Montessori třídách s AMI učitelem.	Často symbolické 20–80 hodin, někdy bez zadání pozorovacích kritérií.
Praxe s pomůckami	Intenzivní trénink, pod supervizí trenéra, s detailním zápisem každé prezentace.	Ukázky vybraných pomůcek, méně důsledná kontrola správného použití.
Záznamy a přípravy	Povinné ručně psané alba prezentací. Každý prvek zaznamenán včetně účelu, věku, kontroly chyby atd.	Někdy pouze pracovní listy nebo osnovy.
Závěrečná zkouška	Vícestupňová: praktická (prezentace pomůcek před komisí AMI trenérů) + ústní + písemná + odevzdání všech alb.	Obvykle písemný test + odevzdání závěrečné práce, praktická část zřídka.
Vedoucí kurzu	AMI akreditovaný trenér (mezinárodní výcvik, dlouholetá praxe, supervize).	Různá úroveň – od nadšených praktiků po lektory bez AMI zázemí.
Mezinárodní uznání	Celosvětově uznávaný diplom.	Často pouze národní platnost nebo inspirativní charakter.

Jak vypadají alba v AMI výcviku?

Alba nejsou jen poznámky z výuky. Jsou to obsáhlé, strukturované dokumenty, které odrážejí hluboké porozumění každé pomůcky, každému vývojovému kroku dítěte a každé fázi v procesu učení. Studenti AMI výcviku obvykle vytvoří 6-12 velkých alb, každé o rozsahu 300–500 stran. Jedná se o deseticentimetrové „nabušené“ šanony ručně psanými prezentacemi, ilustracemi, vývojovými poznámkami, filozofickým komentářem a odkazy na teorii. Při závěrečné zkoušce jsou alba hodnocena trenéry jako klíčový důkaz připravenosti studenta vést třídu podle AMI standardů.

Jak vypadá závěrečná zkouška u AMI?

Závěrečná zkouška AMI kurzů je náročné, víceúrovňové hodnocení, které ověřuje nejen znalosti, ale i hluboké porozumění filozofie, vývoje dítěte i připraveného prostředí. Je vždy přítomno více školených AMI trenérů, často i z různých zemí. Jejich hodnocení je standardizované a mezinárodně ověřované, aby byla zajištěna jednotná úroveň kvality po celém světě.

• Praktická část: před vícečlennou komisí složenou z AMI trenérů student prezentuje vybranou pomůcku z daného věkového období – a to v plné šíři včetně důvodu prezentace, fáze vývoje dítěte, kontroly chyby, výběru místa a následného rozvoje.

• Ústní část: probíhá rozhovor nad filozofií Montessori, vývojovou psychologií a konkrétními situacemi z praxe.

• Písemná část: zahrnuje písemnou práci, která ověřuje schopnost propojit teorii s praxí.

• Alba: každý student odevzdává podrobně zpracovaná alba prezentací, pozorování i teorie, která dokumentují jeho celkové porozumění.

  
  

Výsledkem je průvodce, který je připraven stát se opravdovým partnerem dítěte.

Montessori má sílu měnit svět dítěte, ale jen tehdy, když mu opravdu rozumíme.

Je v pořádku být na cestě, učit se a růst. Ale pokud máme děti skutečně podporovat, neměli bychom zaměňovat inspiraci za hluboké porozumění. Pojďme spolu mluvit o rozdílech, sdílet zkušenosti a hledat kvalitu. Proč? Kvůli dětem, zaslouží si prostředí, které je skutečně vidí, respektuje a podporuje v růstu. Montessori je závazek. A na jeho hloubce záleží.